O nás
Spolek přátel Národního divadla Brno
je dobrovolným, zájmovým, nepolitickým a neziskovým svazkem občanů se zájmem o divadelní umění.
SpNdB vznikl sloučením a přejmenováním Klubu přátel opery a baletu (KPOB) a Klubu přátel Mahenovy činohry (KPMČ).
Hlavní činnost SpNdB směřuje k prohloubení znalostí a zájmu občanů o divadelní umění v oborech opera, balet a činohra. Činnost realizuje v úzké spolupráci s vedením Národního divadla Brno, vedením uměleckých souborů NdB a dalších institucí - Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Konzervatoř Brno, Taneční konzervatoř Brno, Památník Leoše Janáčka, případně dalšími institucemi z oboru hudby, tance a divadla.
Členové SPNdB mají slevu 50 % na zakoupení vstupenky na operní, baletní i činoherní představení (mimo premiér).
Z historie Klubu přátel opery a baletu Národního divadla Brno:
byl zájmovou organizací, která sdružovala občany s láskou k opernímu a baletnímu umění. Cílem jeho činnosti, která se realizovala v úzké spolupráci s vedením Národního divadla Brno i s vedením operního a baletního souboru, bylo prohloubení znalostí a zájmu občanů o operní a baletní umění. KPOB spolupracoval také s dalšími institucemi, jako jsou Konzervatoř Brno, Taneční konzervatoř Brno, Janáčkova akademie múzických umění, Janáčkovo muzeum a Mezinárodní hudební festival Brno.
Tradice Klubu vznikla již 30. dubna 1971 pod patronací Československého rozhlasu s názvem Klub přátel opery, který se po roce svého působení přestěhoval pod křídla tehdejšího Státního divadla a do oblasti svého zájmu zahrnul také baletní umění. Jedinou činností tehdy bylo pořádání besed v tehdejším „Divadle hudby“ na Leninově ulici. Počet členů rychle narůstal a prostor „u Janáčka“ už nestačil a tak se činnost postupně přesouvala po různých brněnských sálech a do divadla Reduta. A když i ta se stala pro téměř 1200 členů těsnou, přestěhoval se Klub do Janáčkova divadla, kde již bylo možné pořádat i ukázky baletního umění. V současné době se konají akce převážně v Mozartově nebo divadelním sále Reduty na Zelném trhu, případně v Janáčkově nebo Mahenově divadle.
Výraznou složkou činnosti SPNdB je měsíční vydávání vlastního Zpravodaje. Členové jej dostávají zdarma jako pozvánku před každou besedou a jsou v něm informováni o událostech kolem baletního a operního umění nejen v Brně, ale i jinde u nás či ve světě, o životních výročích divadelních umělců, o připravovaných inscenacích a jejich tvůrcích, o měsíčním programu opery a baletu a o dalších aktivitách SPNdB. Mezi ně patří účast na besedách ke všem premiérám, společné večery s mladými umělci studujícími na brněnské taneční i hudební konzervatoři i Janáčkově akademii můzických umění. Událostí roku je divácká anketa „DIVA“ (od roku 2011 pořádaná Národním divadlem Brno), v níž jsou na slavnostním večeru (obvykle v březnu nebo v dubnu) v Janáčkově divadle vyhlašování nejoblíbenější sólisté a inscenace za uplynulý rok. Členové SPNdB a jejich rodinní příslušníci se mohou zúčastnit zájezdů na představení mimobrněnských divadel. SPNdB zajišťuje květinové dary na obě baletní premiéry a na druhou premiéru opery. Posílá květiny také hostujícím umělcům, případně jubilantům našeho divadla. Členové výboru se starají o údržbu a výzdobu hrobů Leoše Janáčka, pěvců Vlastimila Šímy, Emila Olšovského, Alexandry Čvanové a dalších.
Z historie Klubu přátel Mahenovy činohry NdB:
Klub přátel Mahenovy činohry založil na konci roku 1960 režisér Miloš Hynšt jako jakousi „rezonanční desku“ činohry. Na poučených a vyspělých divácích z řad Klubu si měla činohra ověřovat, jaký ohlas její práce má........ čerpám pouze z archívních materiálů a z vyprávění pamětníků, ale zřejmě bylo necelé první desetiletí činnosti Klubu nejzajímavější. S diváky se besedovalo hned večer po premiéře, jezdilo se na zájezdy na nejvýznamnější československé inscenace, Klub přátel pořádal dokonce ve spolupráci s umělci i ples! Po srpnu 1968 byla jeho činnost, s nuceným odchodem doc. Miloše Hynšta a významných funkcionářů Klubu, značně utlumena. Druhý dech začal Klub nabírat ve druhé polovině osmdesátých let, euforie ale dlouho nevydržela. Teď se jeho činnost ustálila, zhruba měsíčně se na Malé scéně konají besedy s umělci Mahenovy činohry, několikrát do roka zájezdy, zpravidla s návštěvou divadelního představení, častěji vycházky do přírody či po pamětihodnostech. Každoročně vyhlašoval KPMČ anketu Cena diváka, na základě které byl vždy oceněn režisér za nejlepší inscenaci roku a herci za nejlepší mužský a ženský herecký výkon. (Úryvek z rozhovoru s Janou Černou, členkou Klubu přátel Mahenovy činohry, Aplaus č. 5/2004). (Zdroj: web KPMČ)
Výbor SpNdB
Mgr. Veronika Bromová, Ph.D. - předsedkyně výboru
Divadlo miluju od dětství, „vyrostla“ jsem na baletu, později přidala činohru a v posledních letech především operu (aniž bych ostatní žánry opustila), která je pro mě vrcholem a syntézou všeho krásna, které divadlo přináší: je v ní nádherná hudba, zpěv, vizuální prožitek, silný příběh, drama i spousta emocí. Láska k divadlu a jeho klasickým žánrům mě před pár lety přivedla do Spolku přátel Národního divadla Brno, který vedu od sezony 2023/24. Ráda navštěvuji divadelní představení a koncerty klasické hudby nejen v Brně, ale jezdím za nimi často po celé České republice i do blízkého zahraničí a lásku k divadlu se snažím předávat i svým čtyřem dětem. Svůj „divadelní deníček“ si vedu na Instagramu.
MgA. Jan Hlaváč
Mgr. Hana Svanovská
Jolana Svobodová
Mám ráda divadlo. Může to být činohra, opera nebo muzikál. Nejvíce však miluji balet. Např. Labutí jezero jsem viděla asi 20krát. Láska k divadlu začala už v ZŠ. Měli jsme dramatický kroužek, kde jsme nacvičovali pohádky a pak je předváděli před obecenstvem. Na střední škole jsem se věnovala folklórnímu tanci. V roce 2011 jsem se přihlásila do Klubu přátel opery a baletu. V současnosti je to Spolek přátel Národního divadla Brno, kde jsem ve výboru a budu se snažit propagovat baletní umění a besedy s umělci.
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
Specializuji se na oblast fundraisingu, marketingu a komunikace v neziskovém sektoru s důrazem na oblast kultury. Svou energii proto už pátým rokem věnuji fundraisingu pro Národní divadlo Brno, z malé části studentům na MU a na JAMU. Jsem také statutárkou spolku Brno kulturní a nově členkou výboru Spolku přátel NdB.
Lásku k divadlu a živému umění mám asi zčásti v genech – prarodiče byli velkými ochotníky. :-) Na základce jsem postupně z dramaťáku přešla k tanci a od 6–19 let navštěvovala taneční hodiny na ZUŠ. Na gymnáziu jsem propadla magii Divadla Husa na provázku a postupně dalším brněnským divadlům, zkrátka divadlu obecně. K opeře mě přitáhla poměrně pozdě až moje kamarádka, velká milovnice Wagnera. A musím říct, že opera, kterou „děláme v NdB“, je bezkonkurenční.
Ing. Boleslav Vlk
K divadlu, resp. k opeře, jsem se postupně dopracoval přes filmovou a herní hudbu a tento žánr, jakožto nejvyšší a nejkomplexnější forma umění, mě zcela pohltil. Operní představení navštěvuji vícekrát do měsíce, nejčastěji v NdB, ND Praha nebo NDM Ostrva, ale pravidelně vyrážím i do dalších operních domů ČR i za hranice. Baví mě porovnávat a hodnotit různé alternace obsazení a režisérké koncepce, což poté publikuji na Instagramu.
JUDr. Rostislav Záleský
Jsem starobní důchodce, původním povoláním právník. Pracoval jsem na ochraně mládeže a po odchodu do důchodu ještě jako asistent soudce Nejvyššího soudu.
Od roku 1978 jsem byl členem výboru a později předsedou Klubu přátel Mahenovy činohry. Po jeho sloučení s Klubem přátel opery a baletu Národního divadla v Brně a jeho změnou na Spolek přátel NdB mám ve výboru na starosti styk s činohrou.