O nás

Spolek přátel NdB je dobrovolným, zájmovým, nepolitickým a neziskovým svazkem občanů se zájmem o divadelní umění.

SPNdB vzniknul přejmenováním a transformací Klubu přátel opery a baletu (KPOB) a Klubu přátel Mahenovy činohry (KPMČ).

Hlavní činnost SPNdB směřuje k prohloubení znalostí a zájmu občanů o divadelní umění v oborech opera, balet a činohra. Činnost realizuje v úzké spolupráci s vedením Národního divadla Brno, vedením uměleckých souborů NdB a dalších institucí – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Konzervatoř Brno, Taneční konzervatoř Brno, Památník Leoše Janáčka, případně dalšími institucemi z oboru hudby, tance a divadla.

Z historie Klubu přátel opery a baletu Národního divadla Brno (KPOB): byl zájmovou organizací, která sdružovala občany s láskou k opernímu a baletnímu umění. Cílem jeho činnosti, která se realizovala v úzké spolupráci s vedením Národního divadla Brno i s vedením operního a baletního souboru, bylo prohloubení znalostí a zájmu občanů o operní a baletní umění. KPOB spolupracoval také s dalšími institucemi, jako jsou Konzervatoř Brno, Taneční konzervatoř Brno, Janáčkova akademie múzických umění, Janáčkovo muzeum a Mezinárodní hudební festival Brno.

Tradice Klubu vznikla již 30. dubna 1971 pod patronací Československého rozhlasu s názvem Klub přátel opery, který se po roce svého působení přestěhoval pod křídla tehdejšího Státního divadla a do oblasti svého zájmu zahrnul také baletní umění. Jedinou činností tehdy bylo pořádání besed v tehdejším „Divadle hudby“ na Leninově ulici. Počet členů rychle narůstal a prostor „u Janáčka“ už nestačil a tak se činnost postupně přesouvala po různých brněnských sálech a do divadla Reduta. A když i ta se stala pro téměř 1200 členů těsnou, přestěhoval se Klub do Janáčkova divadla, kde již bylo možné pořádat i ukázky baletního umění. V současné době se konají akce převážně v Mozartově nebo divadelním sále Reduty na Zelném trhu, případně v Janáčkově nebo Mahenově divadle.

Výraznou složkou činnosti SPNdB je měsíční vydávání vlastního Zpravodaje. Členové jej dostávají zdarma jako pozvánku před každou besedou a jsou v něm informováni o událostech kolem baletního a operního umění nejen v Brně, ale i jinde u nás či ve světě, o životních výročích divadelních umělců, o připravovaných inscenacích a jejich tvůrcích, o měsíčním programu opery a baletu a o dalších aktivitách SPNdB. Mezi ně patří účast na besedách ke všem premiérám, společné večery s mladými umělci studujícími na brněnské taneční i hudební konzervatoři i Janáčkově akademii múzických umění. Událostí roku je divácká anketa „DIVA“ (od roku 2011 pořádaná Národním divadlem Brno), v níž jsou na slavnostním večeru (obvykle v březnu nebo v dubnu) v Janáčkově divadle vyhlašováni nejoblíbenější sólisté a inscenace za uplynulý rok. Členové SPNdB a jejich rodinní příslušníci se mohou zúčastnit zájezdů na představení mimobrněnských divadel. SPNdB zajišťuje květinové dary na obě baletní premiéry a na druhou premiéru opery. Posílá květiny také hostujícím umělcům, případně jubilantům našeho divadla. Členové výboru se starají o údržbu a výzdobu hrobů Leoše Janáčka, pěvců Vlastimila Šímy, Emila Olšovského, Alexandry Čvanové a dalších.

Členové SPNdB mají slevu 50 % na zakoupení vstupenky na operní, baletní  i činoherní představení (mimo premiér).

Spolek přátel Národního divadla Brno má také své webové stránky: www.spndb.cz

 

           Z historie Klubu přátel Mahenovy činohry NdB…

Klub přátel Mahenovy činohry založil na konci roku 1960 režisér Miloš Hynšt jako jakousi “rezonanční desku” činohry. Na poučených a vyspělých divácích z řad Klubu si měla činohra ověřovat, jaký ohlas její práce má…. ….čerpám pouze z archívních materiálů a z vyprávění pamětníků, ale zřejmě bylo necelé první desetiletí činnosti Klubu nejzajímavější. S diváky se besedovalo hned večer po premiéře, jezdilo se na zájezdy na nejvýznamnější československé inscenace, Klub přátel pořádal dokonce ve spolupráci s umělci i ples! Po srpnu 1968 byla jeho činnost, s nuceným odchodem doc. Miloše Hynšta a významných funkcionářů Klubu, značně utlumena. Druhý dech začal Klub nabírat ve druhé polovině osmdesátých let, euforie ale dlouho nevydržela. Teď se jeho činnost ustálila, zhruba měsíčně se na Malé scéně konají besedy s umělci Mahenovy činohry, několikrát do roka zájezdy, zpravidla s návštěvou divadelního představení, častěji vycházky do přírody či po pamětihodnostech. Každoročně vyhlašoval KPMČ anketu Cena diváka, na základě které byl vždy oceněn režisér za nejlepší inscenaci roku a herci za nejlepší mužský a ženský herecký výkon. (Úryvek z rozhovoru s Janou Černou, členkou Klubu přátel Mahenovy činohry, Aplaus č. 5/2004). (Zdroj: web KPMČ)